Co API v praxi řeší
API (Application Programming Interface) je standardizovaný způsob, jak si dva softwarové systémy vymění data automaticky, bez toho, aby si někdo musel otevřít rozhraní a ručně kliknout na export.
Dveře pro software, ne pro člověka
Zatímco uživatelské rozhraní (obrazovka, tlačítka, formuláře) je stavěné pro člověka, API je stavěné pro jiný program. Umožňuje jinému systému se zeptat na data nebo je zapsat, podle přesně definovaných pravidel, bez toho, aby musel „rozumět“ obrazovkám aplikace.
Proč je to rychlejší a spolehlivější než ruční export
Napojení přes API běží podle nastaveného plánu, bez zásahu člověka, a přenáší přesně definovaná pole, ne to, co se náhodou vejde do exportované tabulky. Riziko lidské chyby, jako je vynechaný řádek nebo zastaralý export, tím odpadá.
Ne každý systém má API stejně otevřené
Rozsah toho, co jde přes API získat, se systém od systému výrazně liší. Některé nabízí kompletní přístup ke všem datům, jiné jen omezenou sadu, a některé, hlavně starší nebo čistě desktopové systémy, API nemají vůbec.
Kde firmy pálí peníze
Nejdražší chyba u API se neděje při napojování, ale dřív, když firma vůbec nezjistí, jestli daný systém API má a co přes něj reálně jde získat.
Manuální zadávání dat místo automatického přenosu
Bez API se data mezi systémy často přepisují ručně, třeba položky faktur z účetnictví do jiného systému. Je to práce, která se opakuje pravidelně, stojí čas a s rostoucím objemem dat roste i počet chyb ve vypisování.
Scraping jako drahá náhrada
Pokud systém nemá API, jedinou zbývající cestou k datům bývá scraping, tedy automatizované čtení dat přímo z obrazovky. Je to náročnější na vývoj, křehčí (přestane fungovat při každé změně vzhledu systému) a musí se vždy prověřit, jestli je vůbec legislativně a eticky v pořádku daný zdroj takto číst.
Zjištění limitů API až za provozu
I tam, kde API existuje, mívá limity na počet dotazů za minutu nebo na objem stažených dat. Pokud se to neprověří dopředu, firma na to často přijde až ve chvíli, kdy synchronizace v provozu selhává nebo se zpožďuje.
Jak k API přistupuje Datimo
- 1
Napojujeme se na cokoliv s API přístupem
E-shopy, účetní a ERP systémy, reklamní platformy i CRM, které mají API, napojujeme na datový sklad tak, aby data tekla pravidelně, bez ručních exportů.
- 2
Když API chybí, řešíme to případ od případu
U systémů bez API zvažujeme scraping, ale jen pokud je to legislativně možné a eticky v pořádku. Necíleně vytěžovat data odmítáme, zaměřujeme se na legální a transparentní způsoby získávání dat.
- 3
U legacy a on-premise systémů počítáme s branou navíc
Systémy, které neběží v cloudu, třeba desktopová účetnictví jako Pohoda nebo Abra, mívají API dostupné jen lokálně. Napojení v takových případech potřebuje on-premises data gateway, lokální bránu, přes kterou se k datům pipeline dostane, aniž by se systém musel otevírat přímo do internetu. Je to reálný krok navíc, ne formalita, a je vidět třeba u napojení Pohody nebo SAPu na Microsoft Fabric.
- 4
Limity a strukturu API prověřujeme před napojením
Než se napojení postaví, ověříme, co dané API reálně nabízí a jaké má limity, aby se plán synchronizace nastavil tak, že v provozu nenaráží na hranice systému.